Základním
„stavebním kamenem“ konceptu navrhovaného rodinného domu byl posun života
rodiny do zahrady, dále od obslužné komunikace, získání osluněné terasy,
zahrady. Navrhované hmoty spolu vytváří jakousi náruč nebo ulitu, která je
k silnici (k severu) zády a k zahradě (jihu a západu) čelem. Celek
tak tvoří symbiosa dvou hmot - vyšší „vybroušený“ exaktní hranol domu a nižší
dřevěná “krabička“. Tyto hmoty jsou rovněž rozlišeny funkčně - garáž spíš kryté
stání, provozní technická část a hlavní hmota obytné části. Sestava objemů tvoří
vyváženou figuru domu, které vévodí černý vertikální hranol komínu.
Pěkná realizace. Já bych při posezení na zahradě kromě trvalého zastřešení tedy ještě uvítal nějakou výsuvnou markýzu, kterou si člověk může nastavit jednoduše podle libosti. Někdy se chce totiž schovat a jindy zase slunit. A něž přesouvat židle po zahradě, my přijde markýza lepší. Styl bydlení je to ale opravdu hezký!
OdpovědětVymazat